close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Srpen 2007

AFI-Miss Murder Liric

1. srpna 2007 v 9:59 | Bari |  SONGY
Miss Murder
[Chorus:]
Hey Miss Murder, can I
Hey Miss Murder, can I
Make beauty stay if I
take my life?
Woah
With just a look they shook
And heavens bowed before him.
Simply a look can break your heart.
The stars that pierce the sky;
He left them all behind.
We're left to wonder why
He left us all behind.
[Chorus]
Dreams of his crash won't pass
Or, how they all adored him.
Beauty will last when spiraled down.
The stars that mystified
He left them all behind.
And how his children cry
He left us all behind.
[Chorus]
What´s this rift,that twist within this furthest mystery?
I would gladly bet my life upon it.
At the cost of love, Your ray of light will fizzle out,
without hope.
With the empty sand just flowing through our empty skin, ever
searching for what we were promised..
Reaching through the cold and rain we never let go...
But who would ever let us put their filthy hands upon it?
[Chorus x2]
.
.
.
[pěvecké sbory:]
Hej ! slečna Murder, mohu
Hej ! slečna Murder, mohu
udělejte krásu
zůstaňte nebo si venmu život?
Jen s pohledem se třásli
A nebe skloněné před ním.
Jednoduše pohled může rozbít vaše srdce.
Hvězdy které propíchnou oblohu;
On odešel
My jsme zanechaní zajímáme se proč
On odešel nás všechny za.
[pěvecké sbory]
Sny z jeho srážky neprojdou
Nebo, jak oni všichni ho zbožňovali .
Krása bude trvat kdy spirálovitý dolů.
Hvězdy které oklamaly
On odešel je všechny
A jak jeho děti křičí
On odešel nás všechny za.
[pěvecké sbory]
Co je tento rozpor,který splete uvnitř této nejodlehlejší záhady?
Já bych rád vsadil jsem můj život na to.
Za cenu lásky, váš světelný paprsek utrpí fiasko,
bez naděje.
S prázdným pískem jen tečení skrz naši prázdnou kůži, vůbec kdy
hledáme co my jsme byli slíbení..
Dosažení skrz chlad a déšť my jsme nikdy pustili...
Ale kdo by vůbec kdy nechal nás dát jejich oplzlé ruce na tom?
[pěvecké sbory x2]

Recenze Alba SUM 41- UNDERCLASS HERO

1. srpna 2007 v 9:51 | Bari |  CD's
autor: Ondra Čížek
Sum 41- Underclass Hero
S "Half Hour Of Power" se snažili prorazit, s "All Killer No Filler" bavili celý svět, s "Does This Look Infected?" bavili sami sebe a s "Chuckem" se zase snažili dospět. A teď je tu "Underclass Hero", na němž "Sums" zcela opouštějí téměř hard-rockové vyznění z předchozího proti-politicko-válečného alba a vracejí se ke svým pop-punkovým kořenům. Asi nejblíže má nový počin k jejich dosud nejúspěšnější druhé desce, ale přesto to zdaleka nezní stejně. Někdo v tom může vidět sympatické experimentování, kdy se kluci snaží střídat s každou novou deskou jiné tempo, ale vzhledem k tomu, že se jedná o pátou (!) řadovku, spíš to svádí k tvrzení, že prostě a jednoduše sami ještě nevědí, co vlastně hrát.
Sum 41Problém je v tom, že celá deska působí i po několikátém přehrání dosti nevyrovnaně a neuceleně. Úvodní Underclass Hero je klasická "sumárna" ve stylu Fat Lip, kterou střídá neméně povedená divočina Walking Disaster, v níž prolínání vlažného a rychlého tempa funguje sice výborně, ale celé to chtě nechtě připomíná dosti podobně koncipovaný song Welcome To The Black Parade od MCR. A to není všechno. V ploužáku Dear Father zase leckdo uslyší Blink-182 a i taková vypalovačka, jakou je The Jester, zní jako něco mezi Green Day a již zmiňovanými My Chemical Romance. A to raději ani nemluvím o "gramofonové" pauzičce Ma Poubelle. Chlapi, vždyť takovýhle vtípky měli už taťkové z The Offspring. Dosti ale bylo srovnávání. Underclass Hero obsahuje i světlá místa. Sums se vyšvihli zejména v možná vůbec nejzajímavějším songu z celé desky - Count Your Last Blessings. Účinné piáno, kytarový nářez a jednoduchý, ovšem strhující refrén v čele se zpěvem frontmana Derycka Whibleyho. Říkejte si, co chcete, ale ten trpaslík hudebně roste víc než samotná kapela, což ji v podstatě také drží nad vodou. Doporučuji navštívit oficiální web Sums, kde je celá deska na živo. Zvuk je přiškrcený, ale Deryck zpívá jako o život. A činí tak i v punkově zběsilém songu King Of Contradiction, či v kytarové smršti Confusion And Frustration In Modern Times. Malej… ale šikovnej.
Zároveň s pochvalou by si ale Whibley vysloužil i menší pohlavek. A to za jednu věc. Ploužáky. Nevím, zda za to může svatba s Avril Lavigne, ale to ani Kurt Cobain neměl potřebu skládat love-songy poté, co si v drogovém opojení vzal Courtney Love. Když počítám klasický "hidden track", Sums na novou placku nacpali rovnou pět pomalých či pomalejších písní, týkajících se lásky, odpuštění, rozchodu atd., atd. Což o to, možná by to tolik nevadilo, jenomže ono to všechno zní zhola stejně (ok, výjimkou je působivý So Long, Good Bye). Docela se začínám bát toho, že Deryck bude třeba jednou tátou. Máme se těšit na pecky typu My Son či Ohh, You´r Pregnant?!?
"Underclass Hero" je přes všechny zápory nadprůměrné album, kluci z Kanady by se ovšem konečně mohli rozhodnout, co hrát. Nemám na mysli jejich zaškatulkování a zařazení do nějaké kategorie, kvůli níž se v komentářích strhne další nesmyslná debata (ostatně - strhne se tak i tak). V případě Sum 41 se nabízí jen prostá otázka. Zapojit zase trochu té osobitosti a sebevědomí (viz. "Chuck") nebo si zase začít dělat ze všeho prdel, fňukat a dávat poslední sbohem? Vyberte si, kluci. Hlavně si vyberte.
Profil kapely: www.myspace.com/sum41
Officiální web kapely: www.sum41.com
Vydáno 24.07.07 u labelu Island Records
Tracklist (aneb jak jinak, než hezky popořadě):
01. Underclass Hero- klasický "sumovský" otvírák a zároveň první singl. Chytlavá melodie, punk-rocková energie. Celkově to dost připomíná Fat Lip, ale to "Sums" po pár posleších rádi odpustíte. Ostatně budete jim muset odpustit i fakt, že jde o předělávku "hidden tracku" z "Chucka". A neplést si s coverem Working Class Hero od Green Day!
02. Walking Disaster- zpočátku vypadá na poklidný popík, ale vzápětí se nám rozjíždí v pořádnou divočinu. Prolínání tempa se povedlo, ale osobně jsem se neubránil srovnání s podobně koncipovanou skladbou Welcome To The Black Parade od MCR.
03. Speak Of The Devil- po Hell Song a Welcome To Hell tu je další "peklo". Whibley se nejspíš až moc často díval na Vymítače Ďábla, každopádně jde opět o příjemnou hru s rychlostí (obzvlášť ten "snový" začátek se povedl).
04. Dear Father- první pomalá věc. Nijak neurazí, ale ani nenadchne. Posluchač přežije, ale při dalším poslechu alba spíš přeskočí. Navíc to dost připomíná staré dobré Blink-182.
05. Count Your Last Blessings- nejzajímavější song z celé desky. Přidané piáno sedlo jak prdel na hrnec, o správně zběsilém refrénu nemluvě.
06. Ma Poubelle- menší pauzička ve stylu gramofonové nahrávky. Text obstaral bubeník Steve Jocz. Ok, je to sranda song, ale u poslechu mě to zase svádí ke srovnání s (opět dosti podobným) "hidden trackem" Blood od MCR. Podobný vtípek použili již dávno (a účinněji) také The Offspring na svém "Splinteru".
07. March Of The Dogs- na každém správném punk-rockovém (ok, tak "pop-punkovém", jak chcete) albu nesmí chybět alespoň jeden řízný proti-politický song. Tak tady je.
08. The Jester- parádní vypalovačka s další zdařilou hrou na pomalé a rychlé tempo. Má to spád, má to energii, ale není to nic vyloženě originálního. Kluci si vzali pár vychytávek od Green Day a MCR (už je zmiňuji naposledy, slibuji), no a k tomu přidali "sumovský drive" a kytary.
09. With Me- druhý a tak trochu zbytečný ploužák. Nastavenou rychlost desky sráží do kolen a je to v podstatě totožné s předchozími uspávačkami z minulých desek Sums.
10. Pull The Curtain- spíš než vykrádačka to zní jako jedna velká pocta "Blinkům". Má to říz, má to melodii a stejně jako Dear Father to zní jako….jako Blink-182.
11. King Of Contradiction- punková lavina ve stylu "kraťasů" Never Wake Up ("All Killer No Filler") či My Direction ("Does This Look Infected?"). Finální smršť kytar a bicí je naprosto perfektní, ale bohužel moc krátká. Škoda toho.
12. Best Of Me- třetí ploužák. Zdá se mi, že když se Sums pokoušejí udělat pomalou věc, zní to vždy víceméně stejně (výjimkou jsou snad jedině Pieces z "Chucka"). Tohle navíc ještě kazí předchozího punkového "Krále odporu".
13. Confusion And Frustration In Modern Times- kytarová pecka s typicky "sumovským" refrénem. Na živo to musí být docela rock´n´roll.
14. So Long, Good Bye- akustická rozlučka, v níž zazní celý orchestr. Z pomalejších písní tahle na desce funguje nejlépe. Mimochodem, na textu se podíleli všichni tři Sumci.
15. Look At Me- skrytý song a do pětice další pomalá věc. Avril musí mít z Derycka radost!